Památky Ústí nad Labem - Ústecký kraj

Upravená hradní zřícenina tvoří výraznou dominantu na jihu města nad pravým břehem Labe na 100 m vysoké znělcové skále. Hrad byl založen k ochraně obchodní cesty v roce 1318. Romantický vzhled hradní zříceniny přitahoval řadu významných osobností (např. malíř Adrian Ludwig Richter, Ernst Gustav Doerel, hudební skladatel Richard Wagner, básník Karel Hynek Mácha). V letech 1923–1936 byla pod hradem na Labi postavena Masarykova zdymadla s plavební komorou a elektrárnou. Do hradního paláce je umístěna expozice historie hradu a blízkého regionu. Z terasy od restaurace je překrásný výhled na město a do labského údolí. Po roce 1989 byl hrad navrácen do vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů.

 

Větruše je vyhlídkový zámeček, jenž se tyčí nad údolím řeky Labe v katastru města Ústí nad Labem. Tvoří jednu z významných dominant města a je oblíbeným výletním cílem. Zámeček byl rekonstruován náklady okolo 70 000 000 Kč a v prosinci roku 2005 opět otevřen pro veřejnost.

 

Kostel, ve městě známý jako kostel se šikmou věží, byl postaven kolem roku 1318. V letech 1882-1899 byl přestavěn v neogotickém slohu Josefem Mockerem. Bombardování města v dubnu 1945 vážně narušilo základy chrámové věže a od té doby je věž vychýlena od kolmé osy téměř o dva metry. Jeho dominantou je oltář se skleněnou nohou, který reprezentuje umění 20. století. V kostele se nachází zvon Zuzana, který je s dolním průměrem 165 cm největším zvonem okresu Ústí nad Labem.

 

Klášterní kostel stojí v centru města. Kostel je doložen už v 11. století, dlouho byl hlavním ústeckým kostelem. R. 1538 vyhořel spolu s městem. R. 1617 při kostele založen dominikánský klášter. V 18. století barokně přestavěn Octaviem Broggiem. R. 1950 byl v rámci akce ”K” rezprodán depozitář kostela. Kostel je dnes užíván jako výstavní síň. Původní kostelní zvony jsou dnes nezvěstné. Doložen je zde zvon z r. 1551 od Jana Konváře, zvon z r. 1620 a malý nedatovaný zvon Marie, o němž není známo nic bližšího. V západní věži se dnes nachází zvon z r. 1554, pocházející z kostela sv. Mikuláše v Třebušíně, a zvon z r. 1648 od Stanislava Friče, původně pocházející z kostela sv. Václava v Blíževedlích.

 

Zaniklá kaple stávala na Mariánské skále. Byla postavena r. 1680 na oslavu konce morové epidemie. Za císaře Josefa II. měla být stržena, ale nákladem měšťana Josefa Plattlicha byla zachráněna a opravena. R. 1976 byla už jako prázdná zbořena. V současnosti se připravuje projekt na vystavění nové kaple na původním místě. Ve věžičce kaple se nacházel zvon z r. 1630 od Hanse Rosenlechera a zvon z r. 1714 od Jana Baltazara Crommela, který byl v r. 1787 přesunut do kostela v Habarticích, dnes je nezvěstný. Z pramenů není jasné, zda byly v kapli oba zvony současně nebo byl starší zvon nahrazen novějším.

 

Kostel Československé církve husitské stojí v centru města. Byl postaven v letech 1904-6. Na severozápadní průčelní věži je zvon z počátku 20. století s německým nápisem.